POKOJ A DOBRO!
Milí bratři a sestry,
vítejte na stránkách Místního bratrského společenství bratří a sester Sekulárního františkánského řádu
v Plzni.
BUDE 10.5.2012
Skoro současně se založením města králem Václavem II. r. 1292 byl založen i klášter Menších bratří. R. 1419 přitáhl do Plzně Jan Žižka ve snaze učinit z města jedno ze středisek husitského hnutí a dal pobořit jak klášter Menších bratří, tak bratří kazatelů. Řeholníci museli město opustit. Žižka o něco později odtáhl se svými přívrženci na Tábor a Plzeň se stala baštou katolicismu. Nicméně husité město čtyřikrát obléhali. Při posledním, nejtěžším obléhání r. 1433 velmi utrpěl kostel i klášter Menších bratří, který se nalézal přímo u hradeb.
R. 1460 se obrátili měšťané na krále Jiřího z Poděbrad, aby klášter věnoval observantům, kteří už nějaký čas v městě bydlili v soukromém domě. Papež Pius II. předání kláštera potvrdil a nařídil, aby zbylí řeholníci buď přestoupili k observantům, nebo odešli jinam. Statky kláštera připadly městu, které převzalo povinnost pečovat o kostel a klášter.
V době velikého úpadku provincie v 2. polovině 16. století byl plzeňský františkánský klášter jedním ze čtyř zbylých a byl významným střediskem pastoračním i kulturním.
Na počátku třicetileté války byla Plzeň r. 1618 dobyta protestantským vojevůdcem Mansfeldem a byla v jeho držení více jak 2 roky, ještě po bitvě na Bílé hoře. Klášter i kostel františkánů byl poškozen při dobývání a pak devastován. Obnovený kostel byl vysvěcen 6. června 1636 pražským světícím biskupem Šimonem z Horštejnu. V opravě kláštera se pokračovalo za přispění dobrodinců. Od r. 1650 býval v Plzni noviciát.
V první polovině 20. století byl kostel opraven a členové třetího řádu se pravidelně scházeli v kapli svaté Barbory. Po zabrání kláštera o sobě členové věděli a scházeli se spíše v soukromí. Znovuobnovení činnosti nastalo kolem roku 1968. V této souvislosti je třeba připomenout Otce františkány, P. Stanislava Juříka OFM a P. Jiřího Mazance OFM, kteří k tomu významnou měrou přispěli. Až do roku 1972 probíhala setkání terciářů v sakristii kostela, avšak následující normalizací nastal útlum a členové třetího řádu udržovali kontakt pouze soukromě. S novou vlnou františkánství přišel do Plzně P. Michal Pometlo OFM, jemuž pomáhal P. Jiří Mazanec OFM z Holýšova. Přibližně od roku 1982 se začaly seznamovat mladší a starší generace, od roku 1985 se scházíme pravidelně a dochází k utužení společenství na pravidelných schůzkách a duchovních cvičeních. V současnosti se setkáváme každý třetí čtvrtek v měsíci v 16:30 hodin ve františkánském kostele Nanebevzetí Panny Marie ve Františkánské ulici. Začínáme mší sv. a potom následuje setkání ve farním sále.
Na počátku třicetileté války byla Plzeň r. 1618 dobyta protestantským vojevůdcem Mansfeldem a byla v jeho držení více jak 2 roky, ještě po bitvě na Bílé hoře. Klášter i kostel františkánů byl poškozen při dobývání a pak devastován. Obnovený kostel byl vysvěcen 6. června 1636 pražským světícím biskupem Šimonem z Horštejnu. V opravě kláštera se pokračovalo za přispění dobrodinců. Od r. 1650 býval v Plzni noviciát.
Srdečně zveme všechny příznivce a přátele svatého Františka!
„Motu proprio“ Benedikta XVI. PORTA FIDEI
Kalendář ke stažení (P. Antonín Hýža O. P.)
Vikariátní den 25.2.2012 Klatovy