Jdi na obsah Jdi na menu
 


2. 9. Bl. Mučedníci Francouzské revoluce

2. 9. 2012
Blahoslavený Jan František Burté, kněz a mučedník I. Řádu
Narodil se roku 1740 v Rabervillers. Roku 1757 vstoupil k minoritům v Nancy. Později se stal knihovníkem „Velkého konventu“ v Paříži. Během revoluce odmítl složit přísahu, byl zatčen a uvězněn v kostele karmelitánů v Paříži. Dne 12. srpna 1792 blahoslaveného P. Jana Františka společně s dalšími řeholníky uvěznili, předvedli a vyslýchali v klášteře karmelitánů. V těchto hrozných situacích se P. Jan František Burté vždy projevil jako pravý kněz, pravý františkán, plný horlivosti a lásky zejména k pronásledovaným kněžím. Kostel karmelitánů byl přeplněný vězni, ale nebyl v něm slyšet nářek. Protože bylo slavení Mše Svaté zakázáno, uvěznění řeholníci se ustavičně modlili okolo Svatostánku na hlavním oltáři kostela. Mezi vězni byli i tři biskupové. V neděli 2. září 1792 se asi dvacet najatých vrahů s bodáky, šavlemi, sekerami a puškami vrhlo na P. Jana a 170 vězněných kněží a zavraždili je. Oběti se pokojně modlily.
 
Blahoslavený Severin Girault, kněz a mučedník III. Regulovaného Řádu
Narodil se roku 1728 v Rouenu. Vstoupil do Třetího regulovaného řádu a roku 1754 přijal kněžské svěcení. Jako žádaný zpovědník vedl v Paříži sestry Alžbětinky a byl prvním asistentem generálního vikáře. Rovněž odmítl podepsat civilní konstituci kléru a byl zatčen. Není známo, kdy a kde byl P. Severin uvězněn. V každém případě je jisté, že byl první, koho při masakru dne 2. září 1792 zavraždili v klášteře karmelitánů. Očitý svědek, Bardez, referuje o konci života P. Severina Giraulta: „První obětí byl blahoslavený Severin Girault, duchovní Otec sester blahoslavené Alžběty, který se modlil breviář u fontány. Viděl jsem ho zraněného šavlí na hlavě, a když padl, dva revolucionáři ozbrojení bodáky ho probodli.“
 
Blahoslavený Apolinář Morel, kněz a mučedník I. Řádu
Narodil se roku 1739 ve vesnici Prés-vers-Noréals u Fribourgu (Švýcarsko). Roku 1762 vstoupil ke kapucínům. Stal se novicmistrem a učitelem teologie. Roku 1788 se připravoval v Paříži na misie do Sýrie, ale Pán Ježíš rozhodl, že Paříž se stala jeho posledním místem apoštolátu i místem jeho mučednictví. Protože odmítl podepsat civilní konstituci kléru, byl dne 14. srpna 1792 uvězněn v kostele karmelitánů. Během věznění se z P. Apolináře stal hlasatel radostné naděje, což jasně vyjádřil v dopise svému představenému: „Jako člověk se chvěji, jako řeholník se těším, jako pastýř jásám! Objímám všechny své nepřátele, odpouštím jim a miluji je jako své největší dobrodince.
Francie, ve které prolilo krev nesmírné množství mučedníků, brzy uvidí rozkvět zbožnosti.

Obrazek

 
Papež Pius XI. Blahořečil 191 mučedníků Francouzské revoluce 17. října 1926. K nim je třeba připočítat 19 mučedníků z Lavalu, kteří byli zabiti v roce 1894 za svou věrnost Církvi a římskému Veleknězi. Z této druhé skupiny je potřeba připomenout blahoslaveného Jana Křtitele Triqueria, minoritu, který již předtím vynikal svou kněžskou horlivostí a věrným zachováváním Řehole. Když byl lichotkami a výhrůžkami vybízen k tomu, aby se zřekl katolické víry, otevřeně prohlásil, že je synem svatého Františka a zvolal: „Zachovám víru v Krista až do smrti!“
 
Závěrečná modlitba:
Bože, dej, ať se synovskou úctou milujeme Tvou Církev, kterou blahoslavení Jan František, Apolinář, Severin a jejich druhové, posilováni darem síly, hájili až do své mučednické smrti. Skrze Tvého Syna...
 

Mučedníci Francouzské revoluce rozdělení podle Řádu

Mučedníci Francouzské revoluce 1792 - 1799