Sekulární františkánský řád v Plzni

Svatý Josef z Copertina (Itálie) se narodil jako syn Felixe a Františky Desa v rodině skromné, chudobné a čestné. Když mu bylo sedm let, zázračně ho uzdravila z velmi těžké nemoci Panna Maria.

Chtěl vstoupit k menším bratrům konventuálům i bratrům kapucínům, ale odmítali ho. Nakonec ho přece přijali k menším bratrům konventuálům jako řeholního bratra. Po několika letech se chtěl stát z Boží Vůle knězem. Velmi naléhal na představené, aby ho přijali do semináře. Usilovně studoval, ale v učení byl velmi slabý. Při zkoušce biskup otevřel Svaté písmo a četl přesně tu větu, na kterou jedinou uměl odpovědět a zkoušku složil.

Lidem prokazoval nevyčerpatelnou lásku a mnozí ho žádali o radu. V apoštolátu byl horlivý.

Bůh mu dal mimořádná charisma, dar levitace a extáze. Kvůli daru levitace ho nazývali „létajícím svatým“ a přesně i pro tento dar velmi trpěl od spolubratří i od církevních představitelů.

Ale byl vždy poslušný a velmi trpělivý. Vynikal přísností života a intenzivní modlitbou. Velmi mnoho lidí přivedl zpátky k Bohu. Hořel láskou k trpícímu Ježíši a Boží Matce. Skládal hymny a modlitby.

Zemřel v Osimu na zimnici v 60 letech svého života. Jeho tělo je uložené v bazilice v Osimu. Na jeho hrobě se událo mnoho zázraků a vyslyšení. Svatořečen byl 16. 6. 1767 Klementem XIII.

Jeho „slůvka podobenství“ vtiskují do srdcí touhu sloužit Bohu a starají se tak o spásu duše.

Je-li ve mně cokoli dobrého, vše je dáno obzvláštní milostí Boží. Kdyby mně Bůh nepomohl, kdoví, co by ze mě bylo. Jsem jako kámen, ze kterého prýští voda milosti. Studna dává vodu, ale nepřidává do ní nic ze sebe. Pomoc a záchrana přichází od Boha.

Jsem jako kuchyňský hadr, kterým se myje nádobí. Přichází ke mně představený a chválí mě a je to, jako by se mnou čistili nádobí. Přicházejí preláti a kardinálové a chválí mě – já znovu dodávám – je to, jako by se mnou myli nádobí.

Rád bych zemřel pro víru, ale protože mi to není přáno, chci se alespoň cvičit v sebezáporu a umrtvování vlastní vůle – je to téměř jako zemřít. Poslušnost je nůž, který zabíjí vůli člověka a obětuje ji Bohu. Takto se obětoval i Ježíš Kristus, který byl poslušný až k smrti.

Svíci, která zhasla před chviličkou, snadno zapálíme. Tak je to i s hříšníkem, který chyboval, ale hned toho lituje.

Někteří činí pokání jen ze strachu. Jsou jako havrani. Když sněží, zbělají, ale jakmile zatřepou křídly, jsou znovu černí.

Časté přistupování ke svátostem je velmi účinný prostředek ke změně hříšného života. Z přijímání Eucharistie pochází nejvyšší slast a blaho pro tělo i pro duši. Kdybych byť i jediný den nemohl sloužit mši a přijmout Beránka Božího, byl bych ztrápený a nechtělo by se mně žít. Není účinnějšího prostředku k utišení Božího hněvu než Nejsvětější svátost Oltářní.

Víra a pokora jsou základ všech ostatních ctností, proto buď pokorný a měj víru v Boha, nezávoď s ďáblem, který je mazaná šelma. S pokorou vždy zvítězíš. V pokorných srdcích přebývá Pán.

Pravá a dokonalá modlitba je konat Boží Vůli.

Nemít žádná pokušení je také pokušení.

Láska a milosrdenství tě udělají šťastným. Původcem nezištné štědrosti je sám Bůh. Kdo je milosrdný a štědrý, je boháč a ani o tom neví. Kdo není, je nešťastný. Kdo nemiluje bližního, je blázen a hlupák a neví o tom.