Terciářské listy říjen 2014
Náš nový duchovní asistent Bonaventura
Milí bratří a sestry, čtenáři Terciářských listů,
jmenuji se br. Bonaventura O. Čapek a jsem v Plzni nový františkán, a proto mě poprosili, abych se vám trochu představil.
Vlastně ani není pravda, že jsem tak docela nový, protože jsem začínal svůj františkánský život na Prusinách. Často jsme dojížděli do Plzně, slavnost sv. Františka jsem v roce 2001 oslavil ve starém františkánském kostele Nanebevzetí Panny Marie.
Je mi 34 let, knězem jsem 4 roky a do Plzně jsem přišel ze staroslavných Benátek z Itálie. Tam jsem studoval dva roky ekumenismus na františkánském Institutu sv. Bernardina a poté, co jsem složil všechny zkoušky, mi ještě zbývá k dosažení licenciátu napsat závěrečnou práci.
Přišel jsem sem vystřídat br. Dominika, který se odstěhoval do Brna. Kromě pomoci komunitě – br. Juniperu a Didakovi – je tedy mým úkolem pomáhat v pastoraci lochotínské farnosti a také duchovně doprovázet vaše plzeňské bratrské společenství terciářů. Již jsem byl asistentem tří společenství na Moravě - v Nivnici, Blažovicích a Kroměříži. Služba to byla vždy milá a nevidím důvodu, proč by to zde mělo být jinak.
Plzeň je také neobyčejně přívětivé město. Velice mnoho lidí mi na závěr konverzace přeje: „Ať se ti tu líbí!“ Moc příjemně se žije v prostředí, kde ostatní mají na srdci, aby se vám líbilo. Tak totéž přeji i já vám. Ať vám Pán žehná!
br. Bonaventura
Také za naše společenství: Vítej, bratře, ať se Ti v Plzni líbí! Nechť Tě svou milostí provází Duch Svatý.
odst. 9 - 17
(Apoštolská exhortace papeže Františka Evangelii gaudium biskupům, kněžím, jáhnům, zasvěceným osobám a věřícím osobám o hlásání evangelia v současném světě,
vydalo Nakladatelství Paulínky, Praha 2014, str. 12 - 18)
Kristus je dobro, všechno dobro, a proto nelze přijmout jen jako samozřejmost Kristovu přítomnost v našem srdci, ale přirozeně nás srdce nutí svoji radost z dobra předávat druhým. Jak? Tím, že františkánskou radost z evangelia budeme opravdově žít, že nebudeme podléhat nudným schématům, rituálům, či dokonce pasivitě, ale budeme pozitivně uvažovat, jak v duchu evangelia odevzdávat svůj život ve prospěch druhých.
II. Sladká a útěšná radost z evangelizace
9. Vyjádření svatého Pavla: „Kristova láska nás nutí.“ (2 Kor 5,14); „Běda, kdybych nehlásal evangelium!“ (1 Kor 9,16). Každé dobro chce být sdíleno, vyklíčit a růst a vede k radosti.
10. „Život sílí, když se daruje, a slábne v izolaci a pohodlnosti. Život roste a zraje v míře, s jakou jej odevzdáváme za život druhých. Evangelizátor by se proto neměl tvářit pořád jako na pohřbu, poselství je přijímáno hlavně od těch, kdo se z něj opravdově radují.
Kristova věčná novost znamená sice měnit formu, ale stavět dál na Kristu a tradici otců.
11. Kristus je stále mladý, je trvalým pramenem novosti. On může svojí novostí vždycky obnovit náš život, může také rozbít nudná schémata, ukazuje kreativní metody, jiné výrazové formy, výmluvnější znamení, slova nabitá novým významem pro dnešní svět.
12. Bylo by však chybou chápat své poslání jako heroický osobní úkol, poněvadž toto dílo je především dílo Boží. Jenom „Bůh dává růst“ (1 Kor 3,7). Toto přesvědčení nám umožňuje uchovávat si radost za všech okolností.
13. Novost tohoto poslání bychom neměli chápat jako nějaké vykořenění, zapomenutí živých dějin, které nás pojímají a ženo
vpřed, ale stavíme na předávání Eucharistie od Ježíše a učení předávané generacemi otců.
III. Nová evangelizace pro předávání víry
v podstatě znamená probudit se.
14. Nová evangelizace volá všechny a uskutečňuje se zásadně ve třech oblastech. Za prvé: oblast „řádné pastorace“. Za druhé: oblast týkající se „pokřtěných osob, které nežijí podle křestních požadavků“ (nehlásí se již upřímně k církvi a nezakouší útěchu víry). Za třetí: hlásáním evangelia těm, kdo neznají Ježíše Krista anebo jej neustále odmítali. Církev neroste proselytismem, nýbrž „přitažlivostí“.
15. Misijní činnost je paradigmatem každé církevní činnosti. „Již nemůžeme zůstat klidní a pasivně čekat v našich kostelech.“
„Radujte se stále v Pánu, opakuji: Radujte se!“ (Flp 4,4).
K zamyšlení:
· Která myšlenka z textu papeže mě oslovila? Co si představuji pod slovem nová evangelizace? Na co se zaměřit v praktickém životě a v místním bratrském nebo farním společenství?
Zpracoval a přednesl na modlitebním společenství 2.10.2014 lfk
Jitka Polívková vytvořila prapor sušickému společenství
Pán nechť Jitce oplatí neuvěřitelnou trpělivost a práci, kterou vynaložila k tvorbě praporu pro právě vzniklé terciářské společenství v Sušici.
Z jejích slov:
… Tohle je v pořadí 3. prapor, protože látka se chovala velice podivně. Až když jsem měla tento téměř hotový, vypadl na mne 6 let starý paragon, kde byla uvedená teflonová úprava. Proto to nebralo lepidlo, ani nic jiného… Ještě budu prapor sundavat, aby transportem moc neutrpěl, proto na fotce nejsou zasunuté šňůry, abych je mohla snadno rozvázat. Možná to bude chtít ještě jednou přežehlit, ale to už nechávám na domácích, až po dopravě. … (Pannu Marii jsem si při šití) chovala na klíně, nebo ji měla 5 cm od hlavy, podle toho, co jsem šila … Pod hlavou praporu bude uvázaná stuha s věnováním: Bratřím a sestrám v Sušici věnuje SFŘ Plzeň.
Velké poděkování všem, kteří se 4. 10. podíleli na přípravě slavnosti sv. Františka v Plzni, a těm, kteří ve stejný den přijali pozvání k profesním slibům našich sušických sester a bratří, obzvláště bratru Lubošovi, který je k této radostné události dlouho provázel. Pán Bůh zaplať!
SLAVÍME v říjnu a listopadu 2014
PROFESE:
1. 10. Anna Pavla Kroyová (1958)
6. 10. Jana Antonie Vlnařová (1972)
18. 10. Věra Františka Lodrová a Libuše Antonie Světlíková (1993)
3. 11. Václav František Pták (1952)
NAROZENINY:
Jana Anežka Pachnerová (23. 11. 1959) – 55 let
Stanislava Glorie Chadimová (26. 11. 1961)
MUDr. Blažena Klečatská (28. 11. 1934)
Přejeme hojnost Božího požehnání!
Redakční rada: Pavla Františka Ženíšková, Karel František Ženíšek, Luboš František Kolafa, Milan Ludvík Kučera, Jana Anežka Pachnerová, Jaroslav Antonín Šedivý.
