Setkání přátel sv. Františka březen 2015
Nejprve se nás sešlo 8 terciářů a jedna čekatelka na vstup do řádu ke slavení křížové cesty 14 pražských mučedníků
http://www.pms.ofm.cz/pics/mucednici/14_krizova_cesta.pdf
a potom při čaji a sladkostech jsme se radovali s výměny názorů na myšlenky EG 46-49
Radost evangelia (odst. 46. – 49.) k modlitebnímu setkání 5. 3. 2015
(Apoštolská exhortace papeže Františka Evangelii gaudium biskupům, kněžím, jáhnům, zasvěceným osobám a věřícím osobám o hlásání evangelia v současném světě,
vydalo Nakladatelství Paulínky, Praha 2014, str. 35 - 37)
V. Matka s otevřeným srdcem
46. Církev otevřených dveří častokrát znamená:
- zpomalit krok a odložit neklid
- pohlédnout druhým do očí a naslouchat jim
- odložit naléhavé povinnosti a doprovodit toho, kdo zůstal na kraji cesty
47. Církev je otevřený Otcův dům, to znamená:
- nezavírat dveře kostelů ani dveře svátostí
- eucharistie není odměnou pro dokonalé, ale velkorysý lék a pokrm slabých (již sv. Ambrož)
- nechovat se jako kontroloři milosti, ale jako její nástroje
- církev není celnice, je místem pro každého i s jeho úmorným životem
48. Kdo jsou přednostními adresáty misijní činnosti církve? Dnes i vždy:
- chudí a nemocní
- podceňovaní a zapomenutí
- ti, kteří nemají čím odplatit (Lk 14,14)
Nikdy nenechávat chudé samotné je znamením Ježíšova Království.
49. Jakou církev chce papež František?
- otlučenou, zraněnou a špinavou proto, že vyšla do ulic
Jakou církev nechce papež František?
- nemocnou svou uzavřeností a pohodlností, lnoucí ke svým jistotám
- sebestřednou a uzavřenou:
- do spleti obsesí a procedur
- do struktur, které nám skýtají falešnou ochranu
- do norem, které z nás činí nelítostné soudce
- do zvyků, v nichž se cítíme klidně, zatímco venku žije mnoho našich bratří bez síly, světla a útěchy z Ježíšova přátelství, bez společenství víry, bez horizontů smyslu a života; bratří hladovějících
Ježíš nám bez ustání opakuje: „Vy jim dejte jíst!“ (Mk 6,37)
Podněty k diskuzi:
Jak konkrétně se s Ježíšovým poselstvím přiblížit k chudým, nemocným, podceňovaným a zapomenutým? Kde jsou v mém okolí? Čím jim mohu prospět?
Mám chuť naslouchat druhým a provázet ty, kteří zůstávají na kraji cesty? Nevymlouvám se na své povinnosti a nedostatek času?
Je návrat k tridentské liturgii v rozporu s požadavkem na otevřenost církve? A naopak – má liberální směřování a otevírání církve své meze? Kam až jsme církví a Kristovým tělem a kdy už se začínáme chovat jako spolek příznivců čehokoliv?
Je obraz Matky s otevřeným srdcem nutně obrazem Matky se zraněným srdcem?
Zpracoval jaš
